Označení zubů ve světě
Na světě existuje 56 různých způsobů, kterými lze zuby označit. Zubařům nejen v našich končinách, ale i po celém světě, se však nejvíce zamlouvá, a proto je i nejvíce používán, systém Palmer. Tento systém rozděluje celý chrup na čtyři kvadranty, každý po osmi zubech. Možnosti pojmenování konkrétních zubů v jednotlivých kvadrantech jsou dvě.
-
Starší způsob značení zubů
Starší způsob značení zubů v jednotlivých kvadrantech využívá názvy zubů z latinského jazyka:
- I – incisivi (řezáky)
- C – canini (špičáky)
- P – PREMOLARES (řezáky)
- M – molares (stoličky)
To, zda se při označování zubů používají velká písmena nebo malá, závisí na druhu chrupu. Stálý nebo jinak i trvalý chrup se označuje velkými písmeny, mléčný malými.
Označení stálého chrupu vypadá následovně: I I C P P M M M
Mléčný chrup zase vypadá takto: i i c m m
Pro upřesnění konkrétní pozice zubu v kvadrantu se používají číslice – opět podle toho, zda je chrup trvalý nebo mléčný. Pro trvalý chrup používáme arabské číslice, pro mléčný zase římské.
-
Nový způsob označení zubů
Nový způsob označení zubů funguje na stejném principu jako ten starý, jen je o něco jednodušší. Celý chrup je opět rozdělen na čtyři kvadranty a ke každému kvadrantu přísluší číslo od jedné do čtyř. Každý zub v daném kvadrantu pak dostane číslo od jedné do osmi.
K určení polohy konkrétního zubu nám tedy stačí spojit číslo kvadrantu s číslem zubu. Při číslování kvadrantů začínáme horní řadou zubů a číslujeme zprava doleva. Pak se přesuneme na dolní řadu zubů, kde je to přesně opačně. To znamená, že zuby nacházející se v pravé horní polovině úst, jsou zuby prvního kvadrantu. Zuby, které jsou umístěny v pravé dolní polovině úst, jsou zase v kvadrantu číslo čtyři. Číslování jednotlivých zubů v kvadrantech jde zepředu dozadu – řezáky tedy mají jedničku, zuby moudrosti zase osmičku.