Estetika ano. Ale nikdy na úkor zdraví zubů.

V Schill Dental Clinic nebrousíme zbytečně zdravé zuby. Zbrousíme je jen opravdu jemně a jen tam, kde to je nezbytně nutné. Příklad, jak cesta za běloskvoucím úsměvem probíhá, si můžete přečíst v příběhu proměny “Americký úsměv”.

Popovídali jsme si o tom s autorem proměny “Americký úsměv”,  MDDr. Jakubem Scheerem.

Jaké jsou indikace pro estetické rekonstukce?

Je to hlavně v případě opotřebovaných nebo zlomených zubů. Další indikací mohou být různé vývojové vady (narostly ošklivé, tetracyklinové zuby, deformovaný tvar zubů), nebo další poškození zubů – po čištění kanálků (zabarvení zubů).  a podobně. V těchto případech mají korunky, overlaye a fazety opodstatnění.

S jakými případy se setkáváte?

Pacient z příběhu proměny “Americký úsměv” reprezentuje jednu typickou skupinu případů, tj. lidé ve středním věku, kteří potřebují opravit zuby a vyřešit přitom i jejich estetiku.

Bohužel se ale čím dál častěji setkáváme s případy mladých lidí, kteří mají křivé zuby, ale nechtějí nosit rovnátka. Typicky to jsou mladé ženy ve věku 20 až 25 let, které na to mají peníze. Než nosit přes dva roky rovnátka, raději by si chtěly nechat obrousit zuby na korunky. Od toho je odrazujeme. A jen doufám, že jim to snad nikde jinde neudělají.

Jakou tedy volíte cestu?

Vždy při léčbě pacientů volím co nejméně invazivní cestu. Nechci pacientům ničit zuby přílišným broušením. Vracím se k pánovi z příběhu proměny “Americký úsměv”. Když jsme aplikovali fazety, rozhodli jsme se nechat středy zubů, protože jsme nechtěli brousit radikálně a zbytečně je tak ničit. Kdybychom je hodně zbrousili, zuby bychom oslabili a za pár let by mohl pán o zuby přijít a museli bychom zavádět implantáty. Proto jsme volili méně invazivní cestu, kdy sice estetický výsledek není úplně dokonalý, ale pacientovi zůstanou zachované vlastní zdravé zuby. Je důležité brát v potaz výhled dožití pacienta. Tomuto pacientovi je teď padesát, ale má šanci se dožít třeba 80, klidně i 100 let. Proto by bylo škoda mu v padesáti zničit zuby.

Ilustrační fotografie “před” a “po” z příběhu “Americký úsměv”.

Jaká přináší radikální broušení zubů rizika?

Děje se to například v Turecku, které se stalo v poslední době známou destinací dentální turistiky. Způsob, jakým zuby zbrousí je nenávratně poškodí, není cesty zpět. Zbrousí je radikálně kolem dokola, aby jim to esteticky vycházelo, ale tím se zuby (často i zcela zdravé) zbytečně a definitivně zničí.

Na korunku je ale nutné zuby zbrousit, je to tak?

Statisticky se říká, že brousit na korunku znamená často zbrousit až 70% vlastního zubu. Pokud je korunka nepřesná, mohou pod ní do budoucna vznikat kazy. Trvá to jenom pár let. Pak je nutné korunku sundat a zub pod ní opravit. To znamená opět dále zbrousit, až pak je možné nasadit novou korunku. Zub ale může prasknout, zanítit se, pak je potřeba čistit kanálky. Časem je pak může stát, že bude nutné zub extrahovat a končíte s implantátem. Nemá to smysl.

To zní vážně… proč je to tak nebezpečné?

Lidé si to neuvědomují, ale opravdu si mohou tímto způsobem zuby vážně poškodit a navíc je to nevratné. Zub už není, tak je pak i každá následná oprava mnohem komplikovanější.

Představte si, že dvacetiletý člověk takhle odletí do Turecka a nechá si tam tímto způsobem zbrousit zuby. Pokud korunky nejsou přesné, může ho to začít bolet, může vzniknout kaz anebo zánět, někdy může zub i prasknout. Pak přijde k nám a my to předěláme. Díky tomu už ve čtyřiceti můžete být kvůli takovému zbroušení zubů adept na implantát, protože není možné zub zachránit a je potřeba ho vytrhnout.

To se opravdu běžně stává? 

Teď zatím ne v takovém měřítku, před dvaceti lety tady tento trend dentální turistiky ještě nebyl. Cesty za novými zuby, např. do Turecka, jsou relativně nový fenomén. Ale je jasné, že to přijde, ta hlavní vlna nás teprve čeká.

Měl jsem tady ale už případy pacientů, kteří si nechali udělat v Turecku zuby a měli s nimi problémy. Přišli za mnou s tím, že je chtějí řešit. Bohužel je ve velké většině případů nutné ty zuby předělat. Je to opravdu špatné, kvalita těchto prací je pod úroveň našich evropských standardů.

Jak se to tedy řeší? Jedinou cestou je skutečně to předělat?

Ve většině případů ano. Ale někteří lidé do toho nejdou z finančních důvodů a zakládají si tak bohužel na problémy. Jednoho dne jim to v ústech prostě vybouchne.

Ju nutné v této souvislosti říci, že cokoli v ústech děláme, není na celý život. Když něco opravujeme, má to svojí životnost, obvykle zhruba 30 let. Takže musíme uvažovat tak, že dvacetiletý člověk bude žít ještě minimálně 60 let i více. Prakticky to znamená, že když dvacetiletému člověku udělám korunku, ten člověk se mi nejpozději za 30 let vrátí, že jí potřebuje předělat. A pak za dalších 20-30 let znovu. Právě proto je důležité o své zuby správně pečovat a snažit se vlastní zdravé zachovat co možná nejdéle. Protože když korunku u pacienta řeším v šedesáti ze zdravotních důvodů, je to něco naprosto jiného než u dvacetiletého pacienta, který si nechal zbrousit zdravé zuby z ryze estetických důvodů. Navíc úplně zbytečně.

Co byste vzkázal pacientům, kteří uvažují o estetické rekonstrukci chrupu?

Vzkázal bych jim, aby mysleli v první řadě na zdraví jejich zubů. Jen opravdu zdravý úsměv je krásný a je důležité si vlastní zuby uchovat co nejdéle funkční.

Máte zájem o konzultaci? Objednejte se.